Pravda o mléku: nezahleňuje a pomáhá při hubnutí

14.05.2017

  Z jedné strany slyšíme argumenty, kolik sklenic mléka vypít denně, protože prospívá zdraví, z druhé strany varování, že škodí, zahleňuje a tloustne se po něm. Podle nejnovějších průzkumů to vypadá, že mléko v našich životech představuje kladného hrdinu, nikoli záporáka.

 Podle Jana Krejska z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové sami sebe rozhodně ochuzují. Mýty, které o mléku kolují, považuje za pseudovědecké informace, navíc vytržené z kontextu. Například ten, který se týká zahleňování. Zabydlel se u nás vlivem východní filozofie a čínské medicíny. Ta může být v mnohém inspirující, jenže zapomínáme, že vyrůstáme v jiném prostředí než Asiaté. Podle profesora Krejska na Východě nedoporučují mléko kvůli vysokému výskytu nesnášenlivosti laktózy. Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko narozdíl od nás. My Evropané jsme byli odpradávna zvyklí mléko konzumovat, proto jsme většinou laktózotolerantní. Výzkumy dokazují, že lidská evoluce za posledních pět tisíc let udělala největší skok v naší historii a velmi se zrychlila. U Evropanů byl v rámci těchto změn relativně nedávno objeven gen, který nám v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko.

  Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku nejsnáze z kravského mléka, a to po celý
svůj život. Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince,
nikoliv lidského druhu.

  Neexistuje žádný výzkum, který by podpořil teorii, že když budeme jíst mléčné výrobky,
projeví se to zvýšenou produkcí hlenu v horních a dolních cestách dýchacích. Mléko ve
skutečnosti nezpůsobuje produkci hlenu
- spíš na sliznici trávicího traktu vytváří ochranný film, jemný povlak (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní

živiny.

  V minulosti se naopak této vlastnosti mléka využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění
trávicího ústrojí. Vždyť už naše babičky podávaly při nachlazení teplé mléko s medem nebo
mléko s Vincentkou pro lepší odkašlávání, jak praví historické prameny.

Benefity mléka

  Mléko a mléčné výrobky mají prokazatelný vliv na zdraví kostí, jejich konzumací
předcházíme osteoporóze. Prospívají v případě cukrovky 2. typu. Snižují riziko infarktu.
Zlepšují imunitu. Pomáhají proti žaludečním vředům, řeší průjmy a špatné zažívání.

Usnadňují hubnutí. Podporují zdraví zubů.


Nesnášenlivost laktózy

  Proč hodně lidí propadá dojmu, že mléko jejich organismu neprospívá? Opravdu za to může
alternativní medicína? V první řadě se zaměňují dva pojmy: alergie na mléko a intolerance.
Nesnášenlivost mléka ( = laktózová intolerance případně laktázová nedostatečnost, laktázová
insuficience či deficience a hypolaktázie) je neschopnost organismu trávit a vstřebávat mléčný
cukr. Příčinou je snížená aktivita enzymu laktázy, která rozkládá mléčný cukr = laktózu (tento
enzym štěpí laktózu na jednodušší cukry - glukózu a galaktózu). Lidem s nízkou aktivitou
laktázy mléko způsobuje nadýmání, bolesti břicha nebo průjem. Zde je pak na místě zařadit mléčné výrobky se sníženým obsahem laktózy, které jsou dostupné již v každém větším supermarketu. Či přijímat zakysané mléčné výrobky, kde je laktóza již z části přeměněna bakteriemi mléčného kvašení (acidofilní mléko) či v kombinaci s kvasinkami (kefírové mléko) na kyselinu mléčnou.
  V Česku se to týká méně než 5 % dospělých. Ale jiné lidské populace, například žlutá nebo
černošská, ztrácejí laktázovou aktivitu a mléko netolerují. Bohužel takové to údaje jsou
bohužel nekriticky přenášeny i do naší populace a nesnášenlivost laktózy se významně
přeceňuje.
  Zajímavé je, že v severských oblastech, kde si lidé užívají mnohem méně slunce než třeba
my, je intolerance mléka v podstatě nulová. Z prostého důvodu - bez mléka, resp. bez

vitaminu D, by tam vyhynuli.


Alergie na bílkoviny kravského mléka

  Alergie na bílkoviny kravského mléka je nežádoucí odpovědí našeho imunitního systému na
některé bílkoviny (proteiny) obsažené v kravském mléce. Nejčastěji bývá diagnostikována ve
věku 3-6 měsíců. Výhoda této alergie je její tendence vyhasínat, což v praxi znamená, že
kolem jednoho roku věku dítěte mizí až v polovině případů. Ve školním věku pak může
mléko a mléčné výrovky konzumovat až 80 % dětí. Bezmléčnou dietu v dospělosti musejí

dodržovat pouhá 3 % lidí.

  Ačkoliv se uvádí, že má-li člověk alergii na bílkovinu kravského mléka, má vysokou
pravděpodobnost i alergie na mléka jiná (živočišná). Bílkoviny ostatních živočišných mlék
jsou velmi podobné té kravské. Mohou způsobit zkříženou reakci. A rozhodně se
nedoporučuje nahradit kravské mléko různými alternativami vyráběnými z rostlinných

surovin a nesprávně pojmenovaná jako "mléka" - sójová, mandlová, kokosová, kaštanová.

  Mezi příznaky alergie patří: zvracení, průjem, zácpa , krev ve stolici se sideropenickou
anémií, u kůže pak atopická dermatitida, urtikarie, otoky víček artů, angioedém, u dýchacích
cest pak chronická rinitida, kašel a pískoty. Nejhorší je pak anafylaktický šok. Popisuje se
zejména asociace ABKM s atopickou dermatitidou, která je tím silnější, čím je dítě mladší a
čím těžší je průběh dermatitidy.

Další mýty o mléku

Obsahuje hormony a antibiotika
  Odborníci prokázali, že mléko krav léčených antibiotiky neobsahuje po doléčení ani stopy
těchto látek. Krávy tedy v průběhu léčení antibiotiky nedojí. Kdyby mléko skutečně
obsahovalo antibiotika, nebylo by možné z nich vyrobit např. jogurt - bakterie mléčného
kvašení by antibiotika obsažená v mléku zabila. Rozsáhlý výzkum na toto téma zpracovali
například britští lékaři z Oxfordu a výsledky zveřejnilo BBC. Přítomnost hormonů v
kravském mléce vědci nepopírají, ale argumentují tím, že jde o tak miniaturní množství, které

na lidské zdraví nemůže mít absolutně žádný vliv.


Mléko z obchodu je ředěné vodou
  Obsah jednotlivých složek mléka je daný potravinářskými normami pro jednotlivé stupně
odstředění: plnotučné 3,5 %, polotučné 1,5 %, odstředěné 0,5 %. Čerstvé mléko v mlékárně
nejdřív projde "separací a standardizací", kdy je odstraněna část tuku. (Ten se pak používá na
výrobu dalších mléčných produktů.) Při následné "homogenizaci" jsou kapičky tuku
rozloženy na menší tukové jednotky, které se v mléce rovnoměrně rozptýlí - nevytvářejí pak
shluky a neusazují se. Následuje tepelné ošetření metodou UHT (trvanlivé mléko) nebo

metodou pasterizace (pasterizované mléko). Voda se tedy k mléku nepřidává.


Mléko "přímo od krávy" je nejzdravější.
  Čerstvě nadojené mléko od krávy může obsahovat řadu mikroorganismů, přitom velice záleží
na podmínkách jeho získávání, prvotním ošetření a odpovídající úchově v prvovýrobě. Je
mnoho možností kontaminace. Mléko prodávané v obchodech je ošetřeno podle platných
norem tak, aby bylo bezpečné, nemůže tedy obsahovat žádné rizikové mikroorganismy. Při
prodeji syrového mléka z automatů jsou kupující upozorňováni sice pokynem umístěným na
automatu na nutnost tepelného ošetření mléka např. převařením, skutečnost je však taková, že
spotřebitelé toto upozornění nerespektují a konzumují mléko v syrovém stavu. Navíc bylo
prokázáno, že obsahy proteinů, vitaminů a minerálů se téměř neliší u mléka přímo od krávy a
mléka z obchodu. Tepelným ošetřením se z mléka ztrácí maximálně 10 % enzymů a vitaminů,

ovšem obsah vápníku, bílkovin a dalších živin zůstává nezměněn.


Po mléku se netloustne
  Překvapilo vás, že mléko a mléčné výrobky jsou i zdrojem vitaminu D? Skrývají v sobě
mnohem víc zdraví, než se může na první pohled zdát. Minerální látky - vápník, hořčík, sodík,
draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jod - i vitaminy. Jak vitaminy rozpustné v
tucích (A, D, E, K), tak i vitaminy B skupiny a také C.
  Mléko je zdrojem kvalitních bílkovin, které jsou důležité pro stavbu tkání, hormonů a
protilátek. Zároveň zlepšuje funkci štítné žlázy a proces krvetvorby. Představuje prevenci
proti osteoporóze a podporuje správný růst kostí a aktivitu prospěšných bakterií. Mléčné
výrobky jsou díky svým vlastnostem také nedílnou součástí redukčního jídelníčku.
Dalším benefitem je to, že mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a
přispívá k ochraně imunitního systému. Je také prokázáno, že zakysané výrobky chrání před

infekcemi a třeba zlepšují pleť.

  A jak že je to s tou redukcí váhy? Vždyť se říká, že po mléčných výrobcích se spíš na váze
přibírá?! Podle profesora Jana Krejska se lidé k obezitě jistě nepropracují primárně
konzumací mléka a mléčných výrobků. Nadměrná hmotnost je odrazem nezdravého životního
stylu, nedostatku pohybu a organismu prospěšných potravin, hlavně ovoce a zeleniny. "Nikdo
nemůže zpochybnit skutečnost, že mléko a mléčné výrobky jsou nutričně i energeticky velmi
bohaté," říká. "Musíme je tedy považovat za vydatné jídlo a tomu také přizpůsobit náš
celkový jídelníček. Měl by tedy zahrnovat převahu potravy rostlinného původu, která je
rozumně doplněna o živočišné bílkoviny a tuky. Přítomny by proto měly být i mléčné

potraviny, a to pro své nenahraditelné nutriční parametry."

  Mýtus, že "mléko je moc tučné a má moc kalorií", snadno sfoukl ze stolu Jiří Kopáček:
"Energetický obsah sklenice polotučného mléka odpovídá energetickému obsahu půlky
jablka." V případě nadváhy tedy odborníci doporučují hlavně nízkotučné mléčné výrobky
(sýry, cottage, tvaroh, jogurty), protože mají relativně málo energie a díky obsaženým
bílkovinám velmi dobře zasytí. Navíc u vápníku, který obsahují, vědci opakovaně prokázali
pozitivní účinek na hubnutí.